Úvod do mindfulness

Hledání smyslu vlastního života je podstatou každého organismu, buňky a atomu. Smysl a důvod toho, proč ráno vstáváme nebo na co se těšíme, se v čase mění. Znát svůj ikigai, umět s ním pracovat a naslouchat mu se stalo pro vesničany v Ogimi (Okinawa, Japonsko) základním stavebním pilířem spokojeného, naplněného života. Poznejte i vy svůj ikigai a dopřejte svému životu smysl.

Známý přístup z druhé světové války zaměřující se na zvyšování efektivní výroby s minimalizací nákladů a dopadu. Jak ale tento princip uchopit pro vlastní kontinuální rozvoj a posun? Jak ve svém životě maximalizovat svůj potenciál a využít všech příležitostí? Zameřte se na svůj posun o 1 %.

Tato filozofie nás navádí k tomu, abychom se nezabývali a netrápili věcmi, které nemůžeme nijak ovlivnit, stejně tak jako situacemi z minulosti, které nás zpomalují. Oprostěte se od myšlenek a všeho, co už nám neslouží. Nelpěte na vzpomínkách, nebojte se stárnutí, přijímejte krásy každého dne.

Opakem vnitřního štěstí jsou závist a žárlivost. Odvracejí nás od naší disciplíny, ctižádosti, vděčnosti a skromnosti. Neustále se srovnáváme s druhými, chceme být někým jiným, někde jinde, nebo na jiné pozici, a to všechno nás decentralizuje od naší cesty. Oubaitori nám přináší hluboké připomenutí, jak důležité je zaměřit se na sebe a své potřeby.

Jednou z našich přirozeností je neustále se učit. Od útlého dětství až do posledního vydechnutí se učíme. Abychom uměli tuto dovednost uchopit co nejefektivněji, japonská bojová umění (především aikido) nám přinášejí filozofii a směr zvaný SHUHARI, který dělí systém seberozvoje, řešení problémů a efektivní komunikace na 3 úrovně. Staňte se mistry svého rozvoje v tomto mindfulness kurzu.

Mnozí z nás v našich životech směřuji k dokonalosti a úplnosti. Perfektní práce, partner, dům, kamarádi nebo hobby. Při snaze mít vše dokonalé usilujeme o kontrolu, kterou ale nedokážeme naplnit. Co je vlastně dokonalé? Wabi-sabi je filozofie, která nás učí užívat si krásu v každé chvíli a oslavovat nedokonalosti, neboť vše plyne a v čase postupuje dál. Podívejte se na to, jak šetřit energii krocením svého perfekcionismu.

První z devíti bran přítomnosti nás zavedou do sfér ryzí štědrosti a vděčnosti. Štědrost je umění dávat druhým bez vedlejšího záměru. Vděčnost je zase nosným pilířem pozitivního smýšlení a uvědomování si maličkostí, které bychom mohli brát jako samozřejmost.

V dalším dílu tohoto kurzu mindfulness se zaměříme na to, jak rozvíjet a upevňovat důvěru v sebe i v druhé. Prozkoumáme, jak mohou japonské principy a mindset všímavosti přispět k lepším vztahům, vnitřní stabilitě a větší otevřenosti vůči novým zážitkům.

Mezi další dvě brány, konkrétně čtvrtou a pátou, patří snaha nesoudit a neusilovat o změny. Ač nám je souzení našeho okolí přirozené, můžeme upadat do přílišného nálepkování, které nám nepomáhá, ba naopak, může nám ubližovat. To samé platí o snaze usilovat o jiné životy, štestí, možnosti nebo o neustálém zaměřování pozornosti k minulosti.

Šestou branou je schopnost přijímat skutečnost takovou, jaká je. Odpuštění minulosti a pevné ukotvení v budoucnosti nám pomáhají najít větší klid. Přijmout to, co se stalo, uvědomit si, jak nás to ovlivňuje, a jasně určit, jak dál, je klíčovým krokem k opravdové spokojenosti.

Je běžné, že chceme všechno hned, teď a tady. Rychlost dnešní doby navádí k tomu, abychom vše vyžadovali hned, a zároveň abychom na vše ihned reagovali. Tím si krátíme a nerozvážně rozhazujeme svou energii. Pak nám jí na konci dne už moc nezbývá. V trpělivosti jde o to znát svou vnitřní sílu a vědět, kdy ji použít.

Čas plyne, ať chceme, nebo ne. Hodnota a význam věcí se mění a některé přestávají být užitečné. Chceme-li si ulehčit život a snížit stres, je důležité umět nechat věci jít, rozloučit se s nimi nebo je prostě nechat volně plynout. Může jít o emoce, myšlenky, vztahy, práci, procesy, předměty v domácnosti, zkrátka o cokoliv, co už není v souladu s našimi hodnotami.

Děti nám mohou být skvělou inspirací ve vnímání přítomného okamžiku, protože žijí naplno tady a teď. Když pozorujeme, jak objevují svět, hrají si a prožívají emoce, můžeme se od nich znovu mnohému přiučit. Mysl začátečníka nám pak pomáhá přijímat nevyhnutelné změny a hledat nové možnosti i tam, kde bychom nečekali, že nás ještě něco překvapí.